mizuki nakeshu

Atribut je podstatný rozlišovací rys, charakteristická vlastnost nějakého objektu. Je to termín, který se objevuje v exaktní vědě, gramatice, informatice. Zásadní roli hraje v teorii umění. Je to vizuální znak, který když se propojí s označovanou entitou, propůjčuje zobrazenému nový, jasně čitelný symbolický význam.

Barbora Pokorná a Veronika Hudcová. Dvě malířky dnešního Brna. Absolventky FaVU, ateliéru Petra Kvíčaly. Obě se po několika letech opět spojily, aby vytvořily cyklus figurálních maleb, pro něž je charakteristickým rysem práce s atributem. Vizuální symboly se pojí se zobrazeným objektem, významy se vrství. Atributem je věc, zvíře, vyobrazení živlu či barva. Je to něco, co nám v jistý okamžik umožní rozpoznat dávno tušený obraz mýtické bohyně nebo indického světce, které ale tak trochu známe i z obrazů v kostelích nebo našich domácnostech. Je to společná historie vizuálních znaků, kultura sdílená, která nám umožňuje číst tato osobní vyjádření vnitřního světa. Anebo alespoň tušit významy, které se za zobrazeným skrývají.

Druhým pólem jsou potom krajinné kompozice Veroniky Hudcové. Co je zde tím určujícím znakem, kdy se z abstraktního vyobrazení stává konkrétní scéna? Má zde funkci atributu barva, světelná škála, vzdušná perspektiva nebo horizont?

To vše se pojí v Atributu. Mezi vrstvy symbolů skládaných do vizuálních světů nahlédneme s Barborou Pokornou a Veronikou Hudcovou s lednovou výstavou ve Schrott Gallery.

Text: Olga Čejková
Kurátorka: Olga Čejková